Letošní tábor „mopíků“ byl již dvanáctý. Podruhé v historii jsme prázdninové soustředění protáhli na dva týdny. Na terénní základně jsme pobývali od 13. července do 26. července 2008. První týden byl přípravný, chystali jsme hry a uklízeli v chalupě. V tyto dny byli na tábořišti hlavně dospěláci. V pátek 18.7. pak dorazili i malí táborníci a vše vypuklo. Letošní celotáborová hra byla inspirována knihou Neználek, ale jinak jsme hráli spoustu starých a osvědčených her. Každý den byl zaměřen na jiné téma a k tomuto tématu byly různé hry a aktivity. Tábořiště se změnilo na městečko Kvítečkov. Měli jsme zde Městský úřad, hostinec Pod švestkou, ulice a náměstí. Obyvatelé města měli svoje peníze – Kvítečky. Ty dostávali při večerním nástupu, byly to body utržené během dne při hrách a soutěžích.
Děti přijely v pátek, ale prvním dnem táborového programu byla sobota. Protože každý rok vyrábíme táborová trika, letos jsme vymysleli změnu. Každý táborník dostal hrneček a pomocí barviček na porcelán jsme je různě pomalovali a popsali. Děti se učili, co jsou to mimikry a mimetismus. Aby si maskování živočichů v přírodě dobře představili, vyráběly masky a měly k nim vymyslet jednoduchý příběh. Večer jsme se sešli v tee – pee a příběhy si vyprávěli.
V neděli jsme třídili odpady. Děti už většinou poznají, co do které popelnice patří, protože jsme se tím zabývali na kroužcích během roku. Ale co takhle odpadová olympiáda? To bylo naše sportovní klání na táboře. Disciplíny byly třeba sešplhávání pet-lahví na čas, hod odpadem do správné popelnice, odpadová Kimovka  a další. V dalších částech programu jsme se zabývali tím, jak takový odpad vlastně vzniká a jaká je cesta výrobku od výrobce ke spotřebiteli.
Další den byl zaměřen na bylinky. Povídali jsme si o léčivých rostlinkách, jak je využívat, která kytička je vhodná na různé zdravotní problémy. Zajímavé bylo také koření a jeho historie. Některé druhy se dostali do Evropy až po objevení Ameriky. Na závěr dne jsme hráli hru, ve které se ukázalo, co si kdo zapamatoval. Také jsme měli „čmuchací“ poznávačku. Táborníci měli poznat se zavázanýma očima, co je ve které skleničce ukryto. 
V úterý byli na programu tábornické dovednosti. Tyto aktivity máme na našich táborech každý rok, neboť každý správný ochranář a táborník by měl vědět, jak se o sebe v přírodě postarat. Učili jsme se uzlovat (ambulanční uzel, zkracovačka, lodní smyčka, a další). V další části programu byly ohňové hry. Oblíbené je hlavně přepálení provázku na čas.
Středeční den byl celodenní výlet na hrad Lopata. Táborníci museli vylézt z teplých spacáků o něco dříve, aby se vše náležitě připravilo. Cesta pak vedla z tábořiště přes Těnovice, Lipnici do Kornatic a tam na zříceninu hradu. Naštěstí nám přálo počasí a tak moc nepršelo. Zpáteční cestu jsme absolvovali ještě pěšky do Nezvěstic a potom autobusem do Hořehled. Někteří táborníci byli pěkně utahaní, jiní ještě večer hráli volejbal. Asi příště vymyslíme delší trasu.
Ve čtvrtek byli na programu živočichové a zejména obojživelníci. Tato silně ohrožená skupina živočichů si zasluhuje zvláštní ochranu. Tak jsme si povídali o žabičkách, poslouchali hlasy na CD a skládali žabku z papíru. Také jsme lovili obojživelníky v přírodě a učili se je určovat. Samozřejmě jsme všechny chycené živočichy zase za chvíli vypustili zpět na svobodu. Tento den nás také navštívili z Krajského úřadu z Plzně. Stejně jako v několika předchozích letech jsme se zúčastnili soutěže „V přírodě, s přírodou“. To je soutěž táborů s ekologickou tématikou. Vyhráli jsme třetí místo a dostali
jsme 8 000,- Kč na podporu tábora. Za peníze jsme nakoupili stany (celty) a drobnější pomůcky na tábor. Proto se na nás přijeli z krajského úřadu podívat, jak náš tábor vypadá.
Pátek byl tradičně posledním dnem tábora. Od rána jsme chystali velkou  stopovačku. Odpoledne dokonce svítilo sluníčko, které se během týdne moc neukázalo. Poslední hra proběhla, sečetli se zbylé body a děti dostali poslední Kvítečkovské penízky. Po večerním nástupu si za peníze v obchůdku nakoupili ceny. Potom už byl poslední ohýnek a poslední hra Kvik, kvik.
V sobotu jsme uklízeli a balili se. Někteří se už moc těšili domů, jiní byli smutní, že je tábor za námi. Tak snad se všem líbil. Budeme se těšit na ten v roce 2009. 
 
                                                                                         Vendula Zemková a Michala Pelikánová