Rok se s rokem sešel a my se konečně dočkali. Nastal opět čas letních a s nimi i tábor. Letos se konal v termínu 16. - 22.7., což bylo trochu dříve než je obvyklé. Většinou totiž na tábořišti začínají pořičští skauti. Letos jsme tedy tábor měli jako první, takže na nás bylo celý ho postavit. Před samotnou stavbou se tábořiště muselo posekat a následné seno sbalíkovat. Se stavbou se začalo dva dny před nástupem táborníků (tedy 14.7.). Pracovní elán nám trochu kazilo počasí. Snad rekordní teplo. Stavba tábořiště je rok od roku těžší. Zub času je neúprosný. Letos se navíc stavělo 15 stanů, místo obvyklých 13. Stavba TeePee se po roce také zapomene. S příchodem prvních táborníků se vše nakonec podařilo postavit. Tábor tak mohl začít.
Den 1.
Příjezd byl plánován na druhou hodinu odpolední. První kamarádi na sebe nedávají dlouho čekat a už je vítáme potřesením pravice mezi stany. Tábor se tak začíná pomalu plnit. S většinou je to setkání opět po roce. Okamžitě se oprašují staré hlášky a přezdívky, které mají ten pravý smysl jen tady. Tady na Frančíkovně. Přijíždí i několik nováčků. Mezi nimi i prvňáčci, kteří tu s námi budou trávit dny bez nocí. Zkušenější táborníci nováčky zaučují, kde co najít a jaký je vůbec chod tábora. Bude to i letos silná sestava... Nakonec se tedy sešlo 23 táborníků. A už se mohl tábor zahájit prvním nástupem. Proběhlo představení vedoucích (Honza, Vašek, Míša, Vendul, Lenka Koz. a Lenka Kr.) a další organizační povinnosti. Vedoucí sdělili téma tábora, které bylo některým táborníkům do poslední chvíle tajeno. Letos bylo tedy téma CESTA KOLEM SVĚTA. Po nástupu následuje v rychlém sledu: rozřazení do tří skupin, nález vzkazu od mořeplavců, výroba skupinových triček a večeře. Týmy se letos jmenují podle svých objevitelů, tedy posádka: Marca Pola (červení), Kryštofa Kolumba (zelení) a Ameriga Vespuciho (modří). Týmy si také vyrábí plakáty o svých objevitelích. U večerního ohně pak probíhá představení všech táborníků a oblíbené Barvičky, také losování Tajného přítele a zpívání písní při kytaře. První den je vždy spíše seznamovací.
Den 2.
Den vždy začíná budíčkem a rozcvičkou (v 7 hod.). První ráno není nutné nikoho budit, protože všichni už jsou dávno vzhůru a povídají si mezi stany. Je to spíše čekání na rozcvičku. Další dny je to už tradičně horší. Běží se klasicky k altánu a po hodince cviků a her následuje první snídaně. Nedlouho na to následoval ranní nástup, vztyčování vlajky, rozdělování služeb, představení jídelníčku a také první bodování stanů. Vedoucí na nástup přišli v africkém oblečení. Dnešek byl totiž věnován černému kontinentu - AFRICE. Po službách proběhla aktivita o africké fauně v lesíku za potokem (ve Stínadlech). Také se dokončoval plakát a po obědě při poledním klidu byla poslední možnost vymyslet a nacvičit pokřik. Hned poté posádky dostaly pokyn, aby si vytvořily masky a nacvičily rituální tanec k uctění boha moří a oceánů. Všem se tanec moc povedl. Po svačině následovala běhací hra věnovaná státům Afriky. Během dne tábor také navštívili hasiči ze Spáleného Poříčí. Voda ve studni byla totiž kalná. Hasiči studnu vysáli, naplnili ji čistou a naplnili též nádobu na ohřev vody na sprchu. Stále je nefunkční pumpa a tak se veškerá voda musí tahat rumpálem. Večer pak proběhlo BINGO s
vlajkami států Afriky. Poté zpívání písniček v klubovně. Tam je to vždy díky akustice nádherné. Má to krásnou atmosféru.
Den 3.
Rozcvička byla tentokráte zpestřena hrou Živé člověče, nezlob se. Po snídani následoval nástup na kterém družiny správně poznaly, že jsme v ASII, konkrétně v Japonsku. Jako vždy po nástupu následovaly služby. Služba na kuchyň dnes vyfasovala "oblíbenou" činnost - loupání brambor. Před obědem ještě proběhla aktivita po tábořišti na hledání symbolů z japonské kaligrafie. Odpoledne bylo vyráběcí, vyráběly se totiž tradiční japonské lampiony. Dále proběhla soutěž v odebírání kostiček z Jenga věže a po svačině už jen hry mimo celotáborovou hru - Maják a Sardinky. Večer se využily lampiony a ve všech byla zapálena svíčka. V TeePee proběhl čajový obřad. Mělo to nádhernou kulisu. Ochutnaly se tři druhy čajů - bílý, zelený a černý. Ke všem bylo řečeno i pár vět o jejich původu a způsobu podávání. Děti i po černém čaji usnuly hned.
Den 4.
Den začal jako každý jiný - rozcvičkou, snídaní a nástupem. Na nástupu měli vedoucí brazilské barvy, a tak bylo jasné, že táborníci dorazili na AMERICKÝ KONTINENT, konkrétně do Brazílie. Na nástupu se ale táborníci hlavně dozvěděli, že je dnes v plánu výlet. Kolem deváté se mohlo vyrážet směrem na Hořehledy. Autobusem jsme dojeli až do Plzně. Cestou panovala výborná nálada. Zpívalo se plno písní a např. cestou přes Šťáhlavice se po spatření zámku Kozel začala zpívat píseň Kozel. Dokonce s námi zpívali i ostatní cestující. Naštěstí jsme nebyli vyloučeni z přepravy. Okamžitě po výstupu z busu v Plzni začíná půlka tábora klikovat za sprostá slova. Poté jsme konečně mohli vyrazit směrem k Západočeskému muzeu, kam jsme šli na výstavu bezobratlých živočichů. Paní průvodkyně byla překvapena našimi znalostmi (zvláště těch nejmenších). Děti to moc bavilo a dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací. Poté jsme si vyšlápli na Plzeňskou věž. Do schodů se zpívala píseň Plzeňská věž. Věží se zpěv krásně ozýval a ostatní návštěvníky jsme přinejmenším rozesmáli. Poté si každý dal něco na zub a cestou přes radnici města Plzně a výstavy od ZOO naše kroky směřovaly k hlavnímu vlakovému nádraží. Vlakem se dojelo do Nezvěstic a poté nacpaným minibusem do Hořehled. Výlet se povedl a všichni si ho užili. Během dne se v táboře objevil vzkaz od pirátů, kde bylo napsáno, že posádky z těchto vod musí odplout pryč. Večer se hrála oblíbená hra Kvik-Kvík, ale kvůli bouřce se stihla jen jedna hra.
Den 5.
A je tu opět nový den a s ním i vydatná rozcvička. Po vydatné rozcvičce následuje vydatná snídaně v podobě vánoček s marmeládou nebo s máslem. Na nástup přišli vedoucí jako původní obyvatelé AUSTRÁLIE, tedy jako Aboridžinci. Posádky tedy dnes přirazily k břehům klokaní země. Cestou si jich ale všimli piráti, od kterých už včera posádky dostaly výhružku. Jednotliví táborníci tedy museli být úplně zticha, aby si jich piráti nevšimli. Táborem tak zavládlo ohlušující ticho. Některé hlásné trouby nevydržely mlčet ani dvacet minut. Naopak někteří by dokázali nepromluvit možná až doteď. Po čtyřech hodinách se jejich mlčení muselo ukončit, ale bylo náležitě bodově ohodnoceno. Během tichého dopoledne táborníci tečkovali kamínky, tak jak to dělali původní Aboridžinci. K obědu se pak podávala oblíbená sekaná. O poledním klidu si děti samy uspořádaly ping-pongový turnaj ve stodole. Po poledním klidu přišla družinám zpráva, že se jich piráti stejně všimli, protože většina z táborníků stejně promluvila a každému táborníkovi sebrali nějakou věc. Jejich věci měli piráti v Podkově a tvrdě je bránili. Všem táborníkům se nakonec podařilo vzít svoji věc zpět k sobě. Běhačka na životy byla velmi vydatná. Po svačině pak následovaly lehké australské aktivity. Např.: přendavání papírku pomocí kolíku v puse, slalom s lžící s pingpongáčem nebo skládání kostek na kolík v puse. Po večeři a nástupu jsme si konečně pořádně zahráli Kvik-Kvík. Na stodolu se rozvěsilo bílé plátno a svítilo se na něj baterkou. Chytali jsme hmyz, moc toho ale bohužel k vidění nebylo. Tak se koukalo spíše na hvězdy.
Den 6.
Při rozcvičce se běželo až do zadní Podkovy. Dopoledne táborníky vyzvali piráti ještě na jeden souboj. Tentokrát mělo jít o definitivní poražení záporáků. Munici v podobě papírových koulí družiny našly u Discostromů. Bitva se pak strhla u TeePee. Koulovačka trvala dobrou hodinu. Všichni piráti byli nakonec poraženi. Dnešní celý den je vlastně věnován ANTARKTIDĚ. Vedoucí stáli na nástupu v kulichách a pod dekami. Po obědě pak probíhají Antarktické olympijské hry. Jednotlivé disciplíny tak jsou: Stavba iglú, Kry, Hladový Polárník, Tažní psi, Závody psích spřežení, Štafeta na lyžích a Řez saní. Při stavbě iglú bylo úkolem postavit stan, vlézt si do něj a pak ho zase složit zpět. Všem družinám se to podařilo pod 10 minut. Hra Kry představovala klasické bažiny. Hladovým Polárníkem byl jeden člen týmu, který musel co nejrychleji sníst jeden rohlík. Hra Tažní psi představovala klasickou přetahovanou. Při závodech psích spřežení byl zase jeden člen vezen v kolečku. Štafeta na lyžích znamenala dostat se po dřevěných lyžích tam a zbytek týmu pak zpět. No a disciplína Řez saní představovala přeříznout prkno na co nejméně tahů. Prkna se potom použila na stavbu lávek na potoce. Během odpoledne tábor také navštívil myslivec, který nám ukázal svého psa (ohaře). Každý mu mohl aportovat. A večer pak proběhlo tradiční Riskuj. Nejvíce záludnou otázkou bylo: Jaký má objem brutar (s tolerancí 10 l)? Nakonec se večer nestíhá ani hra na kytaru a jde se rovnou spát. Poslední noc.
Den 7.
Poslední den nebyl výjimkou a též začal budíčkem v 7 hod. a rozcvičkou. Po snídani, nástupu a službách byl zahlášen dlouho očekávaný a poslední ,,Nástup na hru!". Byla tu totiž závěrečná stopovačka. Posádky dopluly domů, do EVROPY. Dostaly mapku a obíhaly jednotlivá stanoviště. Vždy měly dva úkoly - uhádnou dle indícií stát a splnit nějaký úkol (poznávačka rostlin, živočichů, vlajek, Kimovka atd.). Za to družiny obdržely vlajky států a ty pak, po spojení všech týmů, vyměnily za radu od nejstaršího námořníka, kde je poklad. Poklad byl nalezen. K obědu dnes byly výborné vdolky. Po obědě jsme vyrobili 12 budek pro ptáky. A po svačině už přijíždějí první rodiče. A je tu poslední nástup na kterém se vyhlašuje celkové pořadí. Sláva vítězům, čest poraženým! Pak už jen rozdání cen, společné foto, zpívání u táboráku, prozrazení Tajného přítele a rozloučení. Loučíme se se slovy: ,,Jdi už, nebo se rozbrečim". Všichni ale věříme, že se potkáme i příští rok a budeme moci spolu trávit další intenzivní a povedený tábor. Tak zase za rok!
Pár vedoucích zůstalo ještě do druhého dne, kdy přijel pán na prořez jasanů kolem ohniště. Tábořiště jsme předali skautům.
Honza Jandík